Otvírání studánek
Na tradiční Otvírání studánek nás Karmej pozval poslední víkend v březnu. Mnozí však už přislíbili účast na jiných aktivitách. Ivka projevila zájem o sobotu a neděli následující, dny již dubnové. To mohla i Harmiva a taky Líbánek. Karmej se ani moc nepokoušel o odpor, tak rychle se holky domluvily.
V sobotu ráno Ivka nastartovala své červené, Líbánek s Harmivou přiskočily na Proseku a hurááá vstříc studánkám... Ještě před Solcem, kde je Karmejovo, se dámy ustrojily do pracovního. Uklízecí trio si hrálo s myšlenkou vysmejčit Karmejovi dům, něco jako jarní úklid, ale skončilo náznakem pulírování Karmejova auta. Raději se kolektivně načal tématický dort, s kterým si dala práci Ivka - se studánkou, vrbou a dokonce i zelenou žabkou vypadal nádherně a taky tak chutnal, tedy výborně! A po dortu hup na kola a sobotní výlet ke studánkám Českého ráje může opravdu začít...
Ze Solce směr Malobratřice a k nové rozhledně Na Skřivánku. Je bytelná, špičatá, postavena z peněz Evropské unie. Slavnostní otevření ji teprve čeká o 1. máje. První dešťová přeháňka (a taky poslední) - stíháme schovat se do budky u autobusové zastávky. Jako důkaz, že nálada je stále skvělá, nám Karmej hraje na foukací harmoniku. Pravda, slunko nás ten den příliš neoslňuje a nebe se tváří zachmuřeně, spíš do šeda než modře. To vše má jednu nespornou výhodu - dalších cyklistů bys napočítal na prstech jedné ruky i v takové atraktivní lokalitě, kde se majestátně již po staletí vypíná mohutný hrad Kost. Anebo další obdivuhodné scenérie Českého ráje. Téměř se ztrácíme v údolí Plakánku, sevřeném pískovcovými skalami... Obdivujeme chalupy roubenky s jarní výzdobou a v Libošovicích kamenný most. U rybníka v Nebákově ve společnosti roztodivných skalních útvarů svačíme. Vracíme se přes Želejov kolem rybníku Vidlák a míříme až k hotelu Trosky. Zde lehce poobědváme. Lesem po turistické červené se dostaneme na Hrubou Skálu. Všechno tady omamně kvete, voní... Jako ostatně i jinde v širo širém okolí. V obci Skokovy se stavíme na jedno orosené v hospůdce V Ráji. Po silnici pak trefíme do našeho Solce čili do Karmejova. Během sobotního cykloputování otevřeme nejednu studánku a ochutnáme vod křišťálově čistých, chuti lahodných... Za celý víkend též pivka různých pivovarů (Krušovice, Rohozec, Svijany, Klášter). Jen Ivka si neoblomně hájí pivo s příchutí švestkovou, jiné že nepije a tak se musí spokojit s limonádou malinovkou.
Jak už bylo někde zmíněno, výletování by se dalo taky nazvat "Kterak Líbánek jela do Karmejova s Ivuškami studánky otevírat”. A že je otevřela víc jak dobře. Jelikož je to navíc děvče pozorné, dostaly obě Ivanky od Líbánka k svému jarnímu svátku kytičku a čokoládu. A vůbec večer v Karmejově veselo jest, segedínský gulášek chutná, však si Harmiva nechala záležet. Karmej vyškrabává zbytky segedínu, nos zabořený do retropapiňáku. Slastně pomlaskávajíc praví: "To je snad lepší jak kámasútra" ;-) Nakonec nás tři jezinky bezinky stejně uloží do široké manželské postele, popřeje dobrou noc a sám se izoluje v kuchyni na kanapíčku vedle kamen.
Nedělní vydatnou snídani zakončíme sladkou tečkou dortíkovou (zelená žabička ponechána Karmejovi - co kdyby se z ní vyklubala třeba princezna). Máme tedy dost sil na další celodenní cyklovýletík. Tentokrát plánovaný v neméně krásném Ralsku. Nejprve realizujeme autopřesun do Kláštera Hradiště, kde vedle pivovaru na parkovišti auta necháme. Kolmo pak pelášíme na Jivinu, Neveklovice, Strážiště, Vápno. Za jízdy se kocháme výhledy na Ještěd. Uhneme doleva na Cetenov a klesáme k říčce Zábrdka. Je poměrně mělká, dno písčité. Její meandry se žížalovitě až kundrnatě kroutí v bažinatém údolí. Celkový obraz je nádherný, oku lahodící. Nakonec se od Zábrdky odpoutáme, abychom vystoupali úžasnou planinou k roštu obory Židlov. Žije zde asi 700 kusů jelenů, 300 muflonů, divoká prasata, lišky, jezevci... Kochací výhledy jsou pro změnu na Bezdez. Usoudíme, že dozrál čas na malý piknik. Vybereme si pařezovité místečko vedle posedu, Karmej předloží různorodou nabídku sýrů, co se nezlikvidovaly v Solci a degustace může začít. Posilněni a odpočinuti projedeme Kuřivody ve směru Bělá pod Bezdězem. Ze silnice odbočíme na Mariánskou cestu. Tato stará formanská stezka vede dlouze lesem, rovná je skoro jak pravítko, její konec se v dálce ztrácí v úzké čárce. Míjíme vrch Radechov, druhý nejvyšší kopec Mladoboleslavska, co má bez mála 400 m n.m. U Bílého kříže najíždíme na zelenou turistickou. Tu vyměníme na rozcestí za červenou. Ta nás dovede kolem Památníku padlých z první i druhé světové války až na Klokočnou. Zde pod Kaplí sv. Sapina se nachází léčivý pramen s blahodárnými účinky na dnu. Ochutnáme a naplníme si cykloláhve. Stále po červené se vracíme do Kláštera Hradiště k autům.
Že to ale byly dva velmi příjemné a zároveň bohaté víkendové dny! Nějak podobně si to budeme muset někdy zopakovat...
Zaznamenala HarmIva
