Přechod ze Západních Krkonoš přes Jizerské hory do údolí Jirezy
Člověk plánuje, míní a vnější okolnosti nakonec vše mění... Stačí jeden rozbitý autobus a Líbánkovi spoj do českých hor o chlup ujíždí... Ilon s Harmivou, pěkně uvelebeny ve vláčku na Tanvald, stíhají a už se těší na setkání s Terunou. Ta pevně drží místa v ozubeném vlaku do Harrachova. Zubačka vyjíždí o této prvé srpnové neděli vyjímečně, dá se říci že slavnostně - je tomu právě 90 let od elektrizace trati Jelenia Góra - Kořenov. Letní sluneční žár snáší holčičí trio dobře. Složení víkendové výpravy zaručuje, že humor chybět nebude. Je sice srpnové vedro k padnutí, ale taky veselo... ;-)
V Kořenově malá přestávka k prohlídce železničního muzea a na osvěžující kávičku v chládku nádražní budovy. Zubačkou se pak pokračuje až do Harrachova. V restauračce penzionu Diana máme tak akorád čas na polední pivko a polévku kulajdu.Cestu vlakem, tentokrát polským, zakončíme ve Szklarske Porebe. Protože chceme k lanovce, co jezdí na horu Szrenica, projdeme téměř celým horským městečkem. Na naše poměry je zde nebývale živě rušno, ale současně přívětivo. Osvěžujeme se chutnou čokoládovo-vanilkovou zmrzlinou o porcích XL (byly velký voči - skoro ji nemůžeme udolat... ). Míjíme mladého muže kropícího hadicí horkem sálající střechu svého kiosku. I stoupneme si vedle do řady a taky se necháme pokropit. Paráda! Vzhůru lanovou dráhou na vrch Szrenica (1362 m n.m.- česky Jínonoš), jedeme jen my tři. Ovšem směrem dolů do Szklarske Poreby je na lanovce husto... Jak se záhy dovídáme, běžel se po krkonošském polsko-českém pohraničí maraton. Na nepatrně zkrácené trati dlouhé 41 km si to rozdali horští běžci o titul mistrů světa (vyhráli Slovinec a Italka, náš český reprezentant Petr Pechek doběhl na sedmém místě). Klobouk dolů však před všemi, kteří v horských podmínkách a v dnešním letním vedru trať vůbec uběhli!
U horské chaty Szrenica je příjemných 23 st. C. Na stejnojmenném vrchu stojí od roku 1922. Krátce posvačíme a vkročíme do Čech. Kolem Svinských kamenů (1314 m) k Vosecké boudě (1250 m) a pořád dál dolů. U Krakonošovy snídaně (1030 m) se dáme Harrachovou cestou podél řeky Mumlavy. V místě, kde je k vodě přijatelný přístup, se v řece bezva zchladíme. Většinou jen tak do půl těla, ovšem Terun odhazuje všechny svršky a ponoří se do řeky celá celičká! U velkolepých Mumlavských vodopádů chvíli spočineme a kocháme se, kocháme... V horském středisku Harrachov panuje již klidný večer, slunce právě zapadá. Modrá turistická nás dovede na nádraží. Modrá je dobrá, přestože v závěru stoupáme. V nohách máme cca 23 kilometrů, možná více, když se rychle stmívá. Smržovku s kostelem sv. Archanděla Gabriela si necháme na příště. Uzrál čas výlet ukončit a nastoupit do přistavěného klimatizovaného vlaku Stadler. Vypadá moc hezky a cestuje se v něm příjemně. Všechno je zde na čudlíky, tak se jen na WC nezapomenout zamknout / začudlíkovat ! V Jablonci nad Nisou vystupujeme. K Teruně do postýlek nás čeká ještě slušných 4 - 5 km. Jsme už pod střechou, když přichází ruku v ruce první déšť a letní bouřka. Zbývá teplá sprcha, sklenka červeného a padnout do peřin. A nechat si zdát o zelených kopcích, zurčících bystřinách a modrém nebi...
(zaznamenala Harmiva)
