Údolím bílých skal - pěšky s Mikem
Ač rozlohou poměrně nevelké, o to rozmanitější je téměř labyrintové uspořádání Kokořínska. Ač projeto opakovaně kolmo, u mnohých z nás stále dost kokořínských restů. Naše soukromé "hic sunt leones". Místa, která nutno objevit, zmapovat a zabarvit. Náčelník cykloklubu Mike se rozhodl napravit to a pozval nás do Údolí Bílých skal. Tentokrát na pěší výlet. To abychom poznali ta kokořínská zákoutí, kde to s koly jde jen velmi obtížně anebo vůbec. Za výchozí bod vybrána rekreační osada Konrádov. Založena hrabětem Konrádem Matyášem Sparrem kolem r. 1700. Kde protékající potok Pšovka a pěkné roubenky jen podtrhují malebnost místa.
I sjelo se nás sem 21 za doprovodu dvou psisek, rozverných to "black und white". V noci se vypršelo, vzduch nabušený kyslíkem, na listopadovou sobotu nebývale teplo. Rtuťový sloupek šplhá až k 17 stupňům Celsia! Celá skupina vyráží po zelené a hned do plánovaného Údolí Bílých skal. Později odbočíme ze široké cesty vlevo a pěšinkou zlehka vystoupáme k trampskému areálu s ohništěm a totemy. Důstojné Bílé skály se nad námi tyčí v mohutné hradbě. Cvak! První společné foto. Aby bylo jasno, kdo byl a kdo ne ;-)
Poněkud příkrejším svahem se dostáváme do sedla pod Zbrázděným vrchem. Na turistickém rozcestí opustíme zelenou a přesedláme na žlutou. Po ní klesáme a pak zase stoupáme Skalním městem, v pokorném obdivu, co příroda vytvořila. Skalní věže a útvary mnohdy bizardních tvarů jako Kamenný úl, Kardinál, Markýza, Tubožský dvůr, Barom, Svícen či Prosincová si nás prohlížejí s pěkné výšky!
Vyloupneme se v malé osadě Kostelečky. Díky ostré viditelnosti, která po dešti bývá perfektní, spatříme hrad Bezděz i vzdálenou horu Ještěd s typickou jehlou televizního vysílače.
Ve Střezivojicích žlutou opouštíme, vyslechneme zajímavé vyprávění od místní rodačky (= účastnice kokořínského výletu) a nezapomeneme ani na popolední pauzičku v místní nové hospůdce. Přesila nás pěšáků na jednoho hostinského se odráží v poněkud váznoucí obsluze, ale pivečko, držkovku či gulášek se šesti dostal posléze každý.
K návratu volíme Dobřeňský důl. Po nedávných deštích nestačil vyschnout a tak musíme dávat bacha i na četné louže a blátíčko. Pozor, pozor! Nezapomenout v pravém úhlu zatočit doleva, vyměnit modrou za zelenou a správně vydýchat dnes nejprudší stoupání. Smyčka se uzavírá - jsme opět na Zbrázděném vrchu. Zbývá jen sejít Údolím Bílých skal k našim zaparkovaným autům v Konrádově. Ušlých 15 kilometrů není sice žádný rekord, ale nálada vyluftovaných poutníků skvělá! A tak se už těšíme, jak někdy příště zase odložíme kola a prozkoumáme pěšky další kout nádherně kouzelného Kokořínska.
